Tak to chodí
TAK TO CHODÍ
Přichází svítání, začíná den
A křikem pozdraví tenhle ten svět
Chvíli se směje, potom zas
pláče jen
A než se naděješ už je jí pět
Ručičku v ruce, vodíš ji
po světě
Probouzíš poznání, radost i
smutek
To vše se nachází na světa
tapetě
Jak o oko v hlavě dbáš o
nevinný kvítek
Slova se linou z úst, co
příběh pohádky
Že drak už je bezhlavý, usíná
sladce
Ten kvítek roste ti jak
z kouzelné zahrádky
A svět s tebou točí se,
pořád tak hladce.
Panenky v koutě dlí pod
vrstvou prachu
Tajně si půjčuje ty bezvadné
šminky
Když dlouho se nevrací,
zažíváš strachu
A oči těkají od okna na
hodinky.
Teď, když už je rozkvetlá,
z očí ji ztrácíš
Krom peněz netřeba je jí tvůj
zájem.
Přemýšlíš o tom,
v myšlenkách se vracíš,
Proč vlastně květina pohrdla
rájem?
Ale to už tak na světě chodí,
že staří umírají a mladí se
rodí,
že každý den ti míchá kávu
ráno,
že snoubenci říkají svá ano,
proklaté zlozvyky nás každý
den moří,
a mračna plují nad množinou
moří,
stereotyp do našich hlav
bije,
a smrt z poháru života pije!